Projekt Biozahrady

Cílem projektu je představit možnost, jakým způsobem se dá na této planetě žít. Možná to není cesta pro každého, ale možná patříte k lidem, kteří potřebuji pravidelný kontakt s přírodou, čerstvý vzduch, zdravé potraviny, kvetoucí zahradu, stromy.

Aby takový projekt mohl vzniknout, je potřeba, aby lidé kteří ho zakládají zároveň měli chuť kopat díry, do kterých budou sázet stromy a keře. Také budou potřebovat trpělivost, než se ze zarostlého prostranství vytvoří pozemek vhodný k vysázení. Musí být trpěliví a počkat si na osázené výhonky a proutky než se z nich stane přírodní oáza.

Abychom byli úspěšní, potřebujeme silný záměr a nadšení. Příroda toho hodně může dělat za nás, ale v počátku, na holé půdě, skoro všechno musíme udělat my, a je toho dost. Můžeme klidně tvořit o víkendech, a za dva až tři roky máme vše vysázeno a plus mínus pod kontrolou. Jde to ale i rychleji. Aby pozemek harmonický fungoval a plodil co nejdříve, to vyžaduje jistý vklad vlastních sil, hodně myšlenkové energie, určitou změnu životního stylu, ochotu se stále vzdělávat, a také investici času. Že čas nemáme? Můžeme přehodnotit, jak trávíme své dny a jaké duševní i materiální hodnoty nám to vlastně přináší.

Uvědomuji si, že většina věcí, které si můžeme za peníze koupit, skončí na skládkách. Počítače, telefony, drahé oblečení a spoustu jiných věcí od proměny v nepotřebný odpad odděluje pouze krátký časový úsek. Naopak vhodné vybrané dřeviny a trvalky se vysadí a rostou, mohou se množit, obdarovávat nás životně důležitými produkty. Strom je každým rokem cennější, dává kyslík, humus, plody i dřevo, nové stromy. Domy, byty, paláce, auta chátrají, jednou z nich zůstane jenom suť, ale úrodná a stále úrodnější půda hodnotu získává. I to nejdražší auto se den za dnem více blíží hromadě šrotu, nežli hodnotnému daru pro příští generace. O přírodu se musíme starat, ta je pro život moc důležitá.

Na pozemku jsem už začala pracovat. Hlavně  přípravu půdy musíme dělat postupně podle druhu stromů, keřů a rostlin.

Pro úspěch je velmi důležité už samotné zařadění  rostlin. Zda je stanoviště vhodné z hlediska půdního typu, vlhkosti nebo oslunění. Důležitá je i skladba rostlin sousedních a také prostředí kolem zahrady.

Mám přesný plán, co se kde bude pěstovat.

Smíšená výsadba zeleniny a léčivých bylinek je ochrana proti škůdcům a chorobám.

Připravujem výsadbu léčivých bylin, černého rybízu, ostružiny, jahody, maliny, rakytník, vinnou révu, kaštany, olše, jinany, ořešáky a další.

Rozkvetlá zahrada plná léčivých bylin a užitečných hmyzích pomocníků, kteří snadno zatočí s chorobami a škůdci, jiné zase svoji aromatickou vůni odpuzují škůdce. Zdravá sklizeň bez chemie.

Bylinky proti mravencům.

Mravencům se u vás bude jen těžko líbit, pokud budete  pěstovat aromatické bylinky. Odpuzuje je máta, levandule, bazalka, také eukalyptus. Pěstovat se dají i doma. Stejně dobrou službu si prokážete tím, že si blízko domu nasadíte pár česneků nebo cibulí. Voňavé záhony je odradí.

Sůl, skořice nebo hřebíček, které má doma každý, mravencům zrovna nevoní. Vysypte jím cestičky, kudy mravenci chodí, nebo odkud si myslíte, že by mohli vylézat. Tento starý osvědčený způsob sice někdy nefunguje hned, ale účinný je. Je také dobrý coby prevence. Ze zmíněných koření je pro černé tvory nejagresivnější hřebíček. Některé hospodyňky mají zkušenosti i s majoránkou, pepřem, pálivou paprikou nebo jalovcovým listem. Mravencům nechutná ani prášek do pečiva, lepí se jim na nohy.

Při likvidaci mšic pomůžou berušky, mýdlová voda,máta peprná, cedr, yzop petržel, pelyněk, bazalka.

Česnek

Česnek mšicím nevoní. Rozmačkejte dva stroužky česneku do sklenice s vodou. Nechte asi čtyři hodiny namočené a pak česnekovou vodou květiny postříkejte.

Bylinná nálož

Pokud máte přístup k pelyňku, natrhejte pár listů, přidejte kopřivy a zalijte sklenicí vroucí vody. Postřik bude připraven po zhruba šesti hodinách louhování. Směs můžete připravit i jen z kopřiv.

Mléko

Bio postřik lze vyrobit i z obyčejného polotučného mléka. Stačí ho smíchat v poměru jedna ku jedné s vodou a směs je hotová.

Rajčatový postřik

Listy rajčat obsahují alkaloidy, které účinně hubí hmyz, mšice nevyjímaje. Účinný postřik vyrobíte z 80 g nasekaných listů. Ty namočte přes noc ve vodě a ráno sceďte. Do směsi můžete přidat i trochu nastrouhaného mýdla.

Lógr

Proti mšicím na růžích i na pokojových rostlinách se dobře osvědčila i kávová sedlina. Stačí ji přisypat k rostlině do květníku nebo okolo stonku na záhon.

Octová voda.

Vyzkoušet můžete i octovou vodu. Do obyčejné vody dejte trochu octu a postřik je hotový. Pak už jen stačí vodu na keříky nalít nebo nastříkat.

Pokud budou bioprostředky na mšice krátké, můžete si domácí postřik vyrobit i z chemických prostředků, které máte běžně doma.

Mýdlová směs

Přibližně 200 gramů mýdla nastrouhejte do jednoho litru teplé vody a rozmíchejte. Po vychladnutí opatrně stříkejte na napadená místa.

Koktejl z jaru

Tradiční babskou radou je i směs z jedné lžičky kvalitního mycího prostředku na nádobí a půl litru vody. Tekutinu přelijeme do rozprašovače a mšice hezky osprchujeme.

Coca-cola vám účinně odstraní rez, ale funguje i proti mšicím. Smíchejte ji s vodou ve stejném poměru a pak aplikujte na rostliny.

Proti houbovým chorobám výluh z přesličky, kopřivy, čaj z bezového květu, čaj z pažítky nebo ořechu.  Slimáci odpuzuje šalvěj, tymián, cedr, česnek, yzop,borovice, pelyněk, bruntnak  nebo kerblík  pažitka. Skvělá metoda je rozházet smrkové jehličí tam, kde jsou slimáci – měkkými bříšky drhnou přes ostré ostny a to se jim nelíbí. Nebo ještě rozdrcený česnek  ve vodě použijeme na zálivku tam, kde jsou slimáci. Dále můžete před záhony vysypat popel, písek nebo vápno, nalepí se jím to na tělo. Hryzce odpuzuje řebříček královský nebo slunečnice. Hlemýždi – česnek, cedr, borovice. Můry – máta kadeřavá, máta peprná, levandule, yzop. Mouchy – levandule, máta, vratič. Klíště – tymián, šalvěj, máta, eukalyptus.  Listy okurek a rajčat by měli zůstat pokud možno suché, aby nepodlehly plísním. Když pěstujete zeleninu je dobré vysázet blízko levanduli či šalvěj. Užitečný je kozlík lékařský, který přitahuje žížaly. Řebříček zvyšuje aroma všech bylin, proto ho sázejte mezi léčivé rostliny. Nesmíme zapomenout na uzdravovací heřmánek, který uzdravuje lidi, ale i rostliny. / Postřikujte heřmánkem nemocný keř, strom, rostlinu/.

Podíváme na zoubek drobným škůdcům, muškám, které někdy ani nevidíme pouhým okem. Naštěstí se takových malých mušek můžete velmi snadno zbavit. Musíte však znát tento trik. Vše, co budete potřebovat, jsou zápalky. Zapíchněte dvě zápalky hlavičkami směrem dolů a nechte mezi nimi vzdálenost alespoň 5 centimetrů. Po dvou dnech zápalky vyjměte a nahraďte je dalšími dvěma. Po dalších dvou dnech byste už v okolí květu neměli vidět žádnou mušku.V hlavičce zápalky se totiž nacházejí směsi fosforu a síry, které jsou pro mušky škodlivé. Takto jednoduše ochráníte i své pokojové rostliny před létajícími škůdci.

Vztahy a snášenlivost rostlin.

Brambory prospívají s fazolemi, hráškem nebo zelím jako mezivýsadbou. Do okrajů můžeme nasázet křen. Kopřiva zvyšuje obsah oleje u máty a lichořeřišnice, od ostatních rostlin odlákává mšice. Byliny prospívají svým aromatem veškeré zelenině. Celeru se daří s pórkem, cibulí a šalotkou. Cibule zvlášť úspěšně roste s červenou řepou, salátem, fazolemi, mrkví, celerem, petrželem nebo pastinákem. Fazole se dobře snášejí se všemi druhy zeleniny, především se saturejkou. Keříkové fazole vysazujeme jako mezivýsadbu jahod, ranních brambor, zelí, celeru a okurek. Hrášku se daří s ředkvičkou, mrkví, okurkou, špenátem, salátem a tuřínem. Jahody sázíme vedle římského a hlávkového salátu, brutnáku a chřestu. Kedlubny si rozumějí s červenou řepou a cibulí. Mrkev prospívá pórku a dalším cibulovinám. Okurky snášejí dobře salát, fenykl a fazole. Celer spolu s pórkem tvoří nerozlučitelnou dvojici, snášejí dřevěný popel a prasečí hnůj. Rajčata mají ráda suché listy, ale vlhké kořeny. Snesou společnost petrželky, bazalky i cukety s chřestem. Ředkvičky a ředkve vysazujeme mezi lichořeřišnici. Salát má rád za souseda mrkev, ředkvičky, jahody, okurky a brutnák. Tuřínu se daří ve společnosti salátu a hrášku. Tykvové rostliny sázíme s salátem a hráškem. Jahody si rády povídají s bylinkami, jako jsou šalvěj, rozmarýn a máta. Vinná réva – má velkou radost a uživatel klematisem neboli plaménkem, který je pnoucí. Z bylinek si nejraději povídá s yzopem, měsíčkem, pažítkou, petrželí a rozednou. Ošetřit jí můžete éterickým olejem z levandule nebo yzopu. Například v Bulharsku pěstují růže společně s česnekem a cibulí. Tím jsou růže chráněné před škůdci a houbovými onemocněními. Právě proto, tak výrazně voní. Možná je tohle tajemství, velice ceněného oleje.

Na podzim listí necháme pod stromy, čím zabezpečíme stromům živiny a zabráníme odpařování vody z půdy. Pokud jsou však listy napadené, doporučuje se posypat vápnem a  zakopat.

Velmi užitečné jsou i žáby, obzvláště ropuchy, také ježci a ptáci. Přilákáme je pestrou zahradou s úkryty, ptáky hnízdními budkami v době krmení mladých je jejich spotřeba hmyzu neuvěřitelná.

Přírodní zahrada je založená na respektu k přírodě a nabízí životní prostor živočichům i rostlinám, kterým ubývá prostor v krajině. Veškerou zeleninu a ovoce si sami pěstujeme bez chemických postřiků.

Ukázka části projektu.

Další části mého projektu je založení  Centra pro lidi důchodového věku, kteří potřebuji smysl života a děti bez rodičů, které potřebuji pomoc a lásku.

Výběr důchodců různých profesí, kteří by tvořili personál Centra.

a/ lékařka nebo zdravotní sestra

b/ učitelky

c/ kuchařky

d/ zahradník

e/ údržbář

a další vhodné profese pro provoz a výchovu .

Pracovalo by se společně na zahradě, aby jsme vypěstovali vše čerstvé a zdravé. Děti by se naučili trpělivosti a různé práce na zahradě. Vést a zapojit je k zodpovědnosti a ukázat jím, jaký to má vše smysl.

Každý z důchodců, by měl své  povinnosti, aby viděl, jak je ještě důležitý a potřebný. Vytvořit jím i v důchodovém věku radost a štěstí.

Mohl by se věnovat dítěti, kterému by mohl věnovat více času  / hrou, procházkou, čtením, s úkoly…/ tím by se navázal i hlubší citový vztah. A děti by pomáhali opětovně jím a společně by v sobě našli pomoc, lásku, jistotu a smysl života.

Dětem by věnovali čas k rozvíjení talentu /např. hře na hudební nástroje /.

Všichni by tvořili jednu velkou rodinu, která by si navzájem pomáhala.

Centrum by mohli navštěvovat i opuštění a samotní, bezdětní lidi, kteří potřebuji někoho pro smysl života. V Centru by se konali  koncerty dětí i dalších umělců, pro zpestření .

Nemuseli by opuštěné ženy, vdovy nebo vdovci, hledat partnery / ky, jenom proto, že jsou sami a tíží je samota. Tady by byly užiteční a šťastní.

realizace-zahrad-home-620x462park5

 
TOPlist