Kalendář a výroba z bylinek

 

Bylinky sbíráme ve správný čas a s úctou

   admin-ajax-217

Sbírání bylinek má svá pravidla. Nelze jen tak vyběhnout do přírody nebo na zahrádku, pokud si je pěstujete sami a jednoduše je otrhat, kdykoliv se vám zlíbí. Aby si bylinky zachovaly co nejvíce důležitých látek, je třeba je sbírat ve vhodnou dobu i čas. Odměnou vám bude nejen příjemná procházka přírodou, ale také čerstvé a voňavé bylinky.

    Sbírejte jen ty bylinky, které znáte

Toto je základní pravidlo, ať už sbíráte houby či bylinky. Stejně jako mezi houbami i mezi bylinkami existují jedovaté druhy. Proto si zpočátku pořiďte kapesní herbář. Než získáte patřičné zkušenosti, bude se vám hodit. Kdykoliv si nebudete bylinkou jisti, nechte ji raději být.

Rovněž se vyhněte znečistěným okolím silnic, továren či skládek, které se zdravou a čistou přírodou nemají mnoho společného. To samé platí pro místa, která jsou chemicky ošetřovaná. Bylinky jsou na nečisté prostředí velice citlivé a škodlivé látky do sebe vstřebávají. Ideálními místy pro sběr jsou louky co nejdále od silnic.

    Důležité je správné načasování

I v případě sběru bylinek má svůj význam příprava. Je dobré vědět, kde konkrétní bylinky rostou, a jak vypadá jejich přirozené místo výskytu. Mnohem snáze a s větší jistotou se vám budou bylinky hledat.

Různé bylinky rostou v různých ročních obdobích. Také obsah léčivých látek během doby jejich vegetace kolísá. A právě proto je dobré vyrazit na sběr v době, kdy mají jednotlivé bylinky největší sílu. Léčivé rostliny tedy sbíráme v měsících, kdy jsou v plném rozkvětu. Jakmile začne rostlina odkvétat, obsah účinných látek poklesne. Kořeny se zpravidla sbírají na jaře či na podzim, kdy se v nich soustředí největší síla. Ta v období vegetace přechází do vnější části rostliny.

To však není vše. Podstatná je také denní doba. Všeobecně platí, že bylinky sbíráme za suchého počasí, ne po dešti. Mokré byliny snadno napadne plíseň a znehodnotí se pro další použití. Například kořeny je nejvhodnější sbírat po ránu či navečer a doba kolem poledne je ideální pro sběr natě, listů i květů.

    Bylinky si důkladně prohlédněte

Předtím, než bylinku otrháte, si ji prohlédněte. Netrhejte vše, co potkáte, ale pouze kvalitní kousky. Rostlina by v žádném případě neměla být povadlá, nahnilá, flekatá, okousaná, plesnivá či napadená škůdci a hmyzem. Určitě si domů nechcete donést tašku plnou nezvaných broučků, mravenců, pavouků či mšic.

Zdravě vypadající bylinku trhejte, případně stříhejte, opatrně, s citem a patřičnou úctou. Není nutné vyrvat a zničit tak celou rostlinu i s kořenem, pokud jsou cenné pouze květy. Z bylinky si proto “vezměte” pouze tu část, která obsahuje účinné látky. U některých jsou to pouze listy či květy, u některých je léčivá celá rostlina i s kořenem. Květy lehce uštípnete pod hlavičkou, listy lze snadno odrhnout, nať jemně utrhněte nad zemí a kořen opatrně vydolujete pomocí lopatky.

Zkušení bylinkáři a báby kořenářky zásadně sbírají léčivé rostliny pouze rukama. Podle nich kovové nástroje ubírají bylinkám sílu. Pokud si jejich radu vezmete k srdci, určitě se vybavte rukavicemi. Oceníte je při sběru žahavých a pichlavých rostlin, jako jsou například kopřivy. Natrhané bylinky přenášejte v košíku či plátěné tašce. Igelitové tašky a mikrotenové sáčky vhodné nejsou. Bylinky se v nich okamžitě zapaří.

Kdy sbírat bylinky .

     Plantain-710x434            O501_3

Název rostliny – období sběru

  • Bazalka pravá – nať, červen – říjen
  • Bez černý – květ-  květen, plod - srpen – září
  • Borovice lesní – výhonky duben
  • Borůvka – nať květen
  • Brusinka – list květen
  • Bříza list květen – červenec
  • Čekanka obecná – nať červen – srpen
  • Divizna velkokvětá – květ květen – září
  • Dobromysl – kvetoucí nať červen – září
  • Dřišťál obecný – plod září – říjen
  • Dub – kůra březen – duben
  • Heřmánek pravý – květ červen – červenec
  • Hluchavka bílá – květ, kvetoucí nať květen – srpen
  • Hloh květ s listem, plod květen, září
  • Chmel obecný – šistice srpen – říjen
  • Jahodník obecný – list květen – červen
  • Jalovec obecný – plod září – říjen
  • Jírovec maďal – květ, plod květen, září
  • Jitrocel kopinatý – list květen – září
  • Kakost luční – nať červen – září
  • Kokoška pastuší tobolka – nať březen – září
  • Komonice lékařská – nať červen – srpen
  • Kontryhel obecný – list s květem květen – srpen
  • Kopřiva dvoudomá – list duben – červen
  • Kostival lékařský – kořen březen – duben, říjen
  • Kozlík lékařský – kořen říjen – listopad
  • Levandule obecná – květ červenec – srpen
  • Libeček lékařský – nať září – říjen
  • Lípa malolistá – květ květen – červen
  • Maceška trojbarevná – nať květen – září
  • Majoránka zahradní – list červenec – srpen
  • Mák vlčí – květ květen – červenec
  • Máta peprná – list červenec – září
  • Mateřídouška obecná – kvetoucí nať červen – září
  • Meduňka lékařská – nať květen – srpen
  • Medvědice lékařská – list květen – září
  • Měsíček zahradní – květ červen – srpen
  • Mochna husí – list květen – červenec
  • Ořešák královský – oplodí, list červen
  • Smetanka lékařská – list, kořen duben – září, říjen
  • Pelyněk pravý – nať červenec – září
  • Plicník lékařský – kvetoucí nať duben – červen
  • Podběl obecný – květ, list březen – duben, červen – červenec
  • Prvosenka jarní – květ duben – květen
  • Přeslička rolní – nať květen – září
  • Routa vonná – kvetoucí nať červen – září
  • Rozmarýna lékařská – list červen – září
  • Rozrazil lékařský – nať červen – srpen
  • Růže šípková – květ, plod květen, září – říjen
  • Řebříček obecný – kvetoucí nať, květ květen – září
  • Řepík lékařský – kvetoucí nať květen – září
  • Sléz lesní – květ, kvetoucí nať květen – září
  • Svízel syřišťový – nať květen – září
  • Šalvěj lékařská – nať květen – září
  • Topolovka růžová – květ duben – srpen
  • Tužebník jilmový – nať červen – červenec
  • Trnka obecná – květ duben – květen
  • Truskavec rdesno ptačí – nať červen – srpen
  • Třezalka tečkovaná – kvetoucí nať červenec – srpen
  • Tymián obecný – nať květen – srpen
  • Vlaštovičník větší – nať, celá rostlina duben – květen,
  • Vratič obecný – květ, list červenec – říjen
  • Yzop lékařský – nať květen – srpen
  • Zlatobýl – nať červen – srpen

Natrhat bylinky nestačí.

 Pokud však chcete léčivé síly bylinek či koření využívat po celý rok, je třeba se naučit je zpracovávat.

Z bylinek si totiž můžete vyrobit chutné i léčivé odvary, sirupy, octy, oleje, vína, likéry, tinktury či masti.

Jak z léčivých bylin připravit tinkturu?

Tinktury vyrábíme z čerstvých, ale i ze sušených částí bylin nebo ze sušených bylin rozdrcených na prášek.

Byliny macerujeme lihem různého ředění, od 40% až do 90%. Maceraci v lihu převzalo evropské bylinářství od arabských alchymistů, ostatně práve z arabštiny pochází slovo alkohol (arabské al–kahal doslova znamená nejčistší, nejjemnější podstata věci).

Klasický postup přípravy tinktury z čerstvých bylin je následující.
Čerstvými, jemně nařezanými nebo natrhanými, bylinami či jejich květy naplníme čtvrtinu obsahu nádoby, nejlépe láhve, a byliny zalijeme lihem. Příslušné hodnoty jeho koncentrace najdeme například v Herbáři léčivých rostlin od známého bylináře Jiřího Janči. Pro sušené byliny je udáván váhový poměr drogy a lihu 1:5. Obecně řečeno, pokud použijeme 90% líh, většinou tím nic nezkazíme, ale pro přímou konzumaci tinktury musíme získanou tekutinu naředit alespoň na poloviční koncentraci. Obvyklá doba macerace je čtrnáct dnů.

Spagyrické potencování
Při výrobě tinktur můžeme místo obvykle uváděného protřepávání harmonizovat účinek tinktur tzv. spagyrickým potencováním. Postup je jednoduchý: směs v láhvi roztočíme, ráno dvanáctkrát ve směru hodinových ručiček a večer jednadvacetkrát proti směru.

Homeopatie - Foto: Fotobanka Stock.xchng,  tinpalace (stock.xchng)

Další zpracování
Tinktury užíváme buď v koncentrované podobě nebo v homeopatickém ředění. Po slití základní substance je možné byliny v láhvi nasáklé lihem znovu přelít destilovanou vodou (jinak se většinou vyhazují). Byliny pak louhujeme alespoň týden a louhování můžeme zopakovat dvakrát po sobě. Získáme tak výluh tzv. potence D3, v níž se tinktury užívají. Tuto potenci samozřejmě můžeme připravit i ze základní tinktury, kterou postupně naředíme destilovanou vodou v poměru 1:10. Obvyklé dávkování takto upravené tinktury je 10-15 kapek třikrát denně, v akutních případech až 30 kapek.

Pro přípravu čajů a nálevů jsou vhodné suché části rostlin – listy, květy a nedřevnaté stonky, které se zalijí vroucí vodou a nechají se louhovat zpravidla po dobu 5 až 15 minut. Čaje a nálevy se pijí čerstvé.

Odvary z bylin se naopak připravují z tužších materiálů – bobule, kůry a kořeny. Na rozdíl od čajů a nálevů se tyto části bylin pouze nezalévají vroucí vodou, ale vaří se a to až po dobu 40 minut. Odvary si můžete připravit ve větším množstvím. V ledničce vám vydrží až 3 dny.

Chcete-li si připravit léčivý sirup, stačí do bylinného odvaru či nálevu přidat potřebnou dávku přírodního medu či nerafinového cukru, které pomáhají uchovat účinné látky. Sirupy mají navíc příjemnější a hlavně sladší chuť, a tak jsou vhodné i pro děti.

Příprava a výroba bylinných olejů a octů je více než snadná. Využijete je zejména v kuchyni, kde dokonale ochutí vaše kulinářské výtvory. Ideálními bylinkami pro výrobu octů jsou zejména bazalka, kopr, máta a estragon, pro oleje pak majoránka, tymián, estragon, šalvěj, rozmarýn či pelyněk.

Obvykle se léčivé oleje vyrábějí tak, že do rostlinného oleje (olivový, slunečnicový, řepkový či jiný) dáte usušenou léčivou bylinu a necháte vyluhovat. Kokosový olej se vyrábí z jader zralých kokosových ořechů a arganový zase z jader argánie trnité. Existuje také čajovníkový olej, který se získává z listů kajeputu střídavolistého. Zevně se aplikuje pro své antibakteriální, antiseptické, fungicidní či antimykotické vlastnosti, ale pomáhá například také při oparech. Pokud věříte v přírodní medicínu, neměl by léčivý olej ve vaší domácnosti chybět. Existuje jich obrovské množství.

Hřebíčkový olej

Hřebíčový olej má dezinfekční, antiseptické a lokálně znecitlivující účinky, využívá se k léčbě zánětlivých procesů na kůži, na ošetření dutiny ústní, na akné apod., zklidňuje a uvolňuje organismus. Je získáván z hřebíčku.

Oreganový olej

Oreganový olej obsahuje vápník, hořčík, zinek, železo, draslík, měď, bór, mangan, vitaminy C, A ( beta – karoten), niacin. Získává se z dobromysli obecné (oregana). Hlavní účinnou složkou je carvacrol, který kromě toho, že je silný antioxidant, také výrazně působí proti bakteriím a plísním, takže je někdy označován za přírodní antibiotikum.

Třezalkový olej

Tento olej je z květů třezalky tečkované. Má čistící a antimikrobiální účinky, zmírňuje problematické stavy pokožky, podporuje regeneraci při spáleninách. Někdy se označuje za Janův olej (podle anglického názvu). Je výborný na rány, popáleniny, zapařeniny, hemoroidy, bolesti svalů a při bodnutí hmyzem.

Grepový olej

Vyrábí se z grepových jadérek. Účinky oleje byly testovány na 770 kmenech bakterií, (mezi nejznámější patří stafylokoky, streptokoky či salmonela) a 93 kmenech plísní, jako je candida, aspergilus, chlamydie, helicobakter… Výsledky jsou srovnatelné s účinky antibiotik a s protiplísňovými léky, ale olej má jednu výhodu: nemá toxické vedlejší účinky a dá se užívat dlouhodobě. Nejčastěji se používá při infekcích a zánětech vyvolaných přemnoženými bakteriemi, kvasinkami, plísněmi, viry, prvoky a parazity na pokožce a zvláště na sliznicích trávicího traktu, močových a pohlavních orgánů.

Kaštanový olej

Jírovec obsahuje aescin, aesculin, fraxosid – látky které mají zesilující účinek na žilní stěny a zvyšují jejich pružnost. Tím je podpořen krevní oběh, čímž se předchází hromadění krve v žilách, což je hlavní příčinou vzniku křečových žil a hemoroidů. Na křečové žíly i hemoroidy má kaštanový olej terapeutický účinek. Dále lze kaštan použít na artritidy pro jeho protizánětlivý účinek a k tlumení otoků.

Heřmánkový olej

Květ heřmánku je velmi bohatý na azuleny, bisabololy a polyfenoly. Zevně se používá na zmírnění svědivosti, dále při virových a plísňových onemocněních kůže. Zklidňuje podrážděné oči, a vhodný je také k ústní hygieně. Vnitřně je pak užíván při trávicích obtížích – křeče, nadýmání, plynatost, zánět střev a dalších.

Rakytníkový olej

Olej získávaný z plodu rakytníku vykazuje výrazný regenerační a epitelizační účinek. Proto je olej vhodný při ošetření kůže po spáleninách, omrzlinách a drobných poraněních. Zvyšuje pružnost a vitalitu pokožky, používá se k tlumení projevů lupénky a nejrůznějších forem ekzémů. Působí protizánětlivě a urychluje hojení drobných poranění kůže. Tlumí tvorbu vrásek a vyhlazuje je.

Lněný olej

Je získáván ze sušených semen lnu setého. Jedná se o jedlý olej, nicméně kvůli výrazné chuti a pachu se využívá v kuchyni jen málo, ale je dostupný jako doplněk stravy. Obsahuje velká množství omega-3 mastných kyselin, zvláště kyseliny alfa-linolenové, která může hrát pozitivní roli v omezení zánětů vedoucích k ateroskleróze, prevenci srdečních nemocí a arytmie. Je důležitý pro správný vývoj dětí.

Levandulový olej

Potírání bolavých míst pomáhá při revma, po úrazech, při vykloubeninách, natržených svalech, bolestech, zánětech nervů a migréně. Olej podporuje léčení vředů, infekčních ran a povrchových zánětů. Je také užitečný proti různým mykózám (plísním). Některé zdroje uvádějí, že při inhalaci příznivě působí na zklidnění a uvolnění svalů při porodních bolestech. Dále se vdechováním urychluje léčba chřipky, angíny a bronchitidy. Levandulová koupel zlepšuje krevní oběh a celkově oživuje organismus dospělých i dětí.

Měsíčkový olej

Působí antibakteriálně, antisepticky a protizánětlivě. Nejvíce aktivních látek obsahují okvětní lístky. Měsíček se používá na spáleniny různého původu, vyrážky a bércové vředy. Zvláčňuje kůži a je velmi vhodný na pooperační jizvy. S úspěchem je měsíček používán na lupénku a některé formy ekzémů. Použití měsíčku značně snižuje dobu hojení. Při potírání dásní tlumí bolesti zubů. Pokožku regeneruje, tiší bolest a stimuluje hojení. Při vnitřním užití reguluje křečové stavy zažívacího ústrojí a podporuje hojení sliznic, očí, krve, svalů, kostí a kůže.

Pupalkový olej

Získává se lisováním zralých semen pupalky dvouleté. Jeho užívání zlepšuje kvalitu vlasů a nehtů, pomáhá udržet mladistvý vzhled pokožky. Rovněž pomáhá odstraňovat premenstruační napětí a bolesti během menstruace. Obsahuje velmi důležitou nenasycenou kyselinu gama-linolenovou. Podporuje metabolické funkce, normální činnost kardiovaskulárního systému (snižuje hladinu cholesterolu v krvi) a také podporuje přirozenou obranyschopnost – stimuluje imunitní systém. Rovněž pomáhá regenerovat popálenou a zanícenou kůži a také pomáhá hojení ranek způsobených kožními onemocněními.

Konopný olej

Konopný olej se získává lisováním semen technického konopí, které neobsahuje návykové látky THC. Lisovaný za studena a nerafinovaný obsahuje přibližně 80 % esenciálních mastných kyselin. Dále obsahuje fytosteroly, minerály (vápník, hořčík, draslík a železo) a vitaminy (A, E, D a dokonce i některé ze skupiny B). Co se týče lokálního působení, konopný olej se pro své široké účinky přidává do kosmetických přípravků, mastí či masážních emulzí, kde působí protizánětlivě, regeneračně a antibakteriálně. Rovněž podporuje hojení ran, popálenin.

Dýňový olej

Pochází z tykve obecné. Lisuje se z jejích semínek. Konzumovat se dají i dýňová semínka nebo olej z nich lisovaný. Má projímavý účinek a byl také používán proti parazitům či zánětům či jako doplněk stravy u léčby prostaty. Z vitaminů obsahuje beta karoten, vitaminy C, D, E a z vitaminů skupiny B pyridoxin, cyanocobalamin, thiamin, riboflavin a niacin. Z minerálů obsahuje sodík, draslík, vápník, hořčík, fosfor, železo, měď, zinek či mangan.

Olej z černého kmínu

Olej z černého kmínu se lisuje ze semen černuchy seté. Zmírňuje alergické projevy pokožky, hodí se k masážím suché a citlivé pokožky se sklonem k alergickým reakcím. Je ideálním nosným olejem pro aromaterapeutické ošetření při oslabené imunitě, nachlazení a dýchacích potížích. Pokožku přirozeně chrání, regeneruje a podporuje její přirozenou obranyschopnost.

Sezamový olej

Jde o jedlý rostlinný olej získaný ze sezamových semínek. Podporuje tvorbu žluči a vyprazdňování žlučníku, pomáhá při zánětech dásní a parodontóze. Dále se v tradičním léčitelství uvádí, že čistí játra, chrání proti žloutence a bakteriím. Obsahuje vitaminy skupiny B (B1, B2, B12, PP), hořčík, fosfor, karoteny, zinek, železo, mangan, měď, nikl.

Ostropestřecový olej

Získává se z ostropestřce mariánského a vzhledem k vysokému obsahu kyseliny linolové (omega-6 mastná kyselina) se uplatňuje při regeneraci a obnově kůže. Dá se užívat i vnitřně. Kromě ochrany jaterních buněk a příznivého působení na žlučník působí pozitivně u poruch krevního oběhu, prospívá při nízkém krevním tlaku, tonizuje cévy, má příznivý vliv na onemocnění srdečního systému, pomáhá při migrénách a závratích.

V případě oleje stačí zalít hrst bylinek litrem kvalitního oleje a nechat louhovat po dobu 3 až 6 týdnů. Olej lze použít slunečnicový, olivový i jakýkoliv jiný rostlinný. Vždy by však mělo jít o vysoce kvalitní oleje. V případě octů se používá stejné množství bylinek, které se však nejprve lehce zahřejí, a poté zalijí opět velmi kvalitními vinným octem. Doba louhování se pohybuje kolem 4 týdnů.

Náročnější příprava se týká bylinných mastí. K výrobě je nutné použít opravdu kvalitních bylinek, které se dlouze macerují společně s léčivými oleji či éterickými silicemi. Masti si díky tomu ponechají maximální hojivý účinek, přirozenou barvu i vůni použité byliny. Masti vždy uchovávejte v chladničce .

Jednoduchý recept na bylinný šampon

Potřebujeme:

  • 2 lžíce sušených bylinek (složení uvedeme v tipech pod receptem),
  • 1 šálek horké vody,
  • 1/8 šálku tekutého kastilského mýdla,
  • 5 kapek oleje z vitamínu E nebo jojobového oleje.

Postup:

  1. Vodu zahřejte, až začne lehce vřít. Pak touto vodou přelijte sušené bylinky ve sklenici a přikryjte. Nechte hodinu luhovat.
  2. Poté slijte, abyste se zbavili bylinek a vodu nalijte do láhve (například do prázdné láhve od šamponu). Přidejte tekuté kastilské mýdlo a kapky oleje.
  3. Jemně promíchejte.
  4. Chcete-li používat, nalijte přímo na mokré vlasy a vmasírujte do pokožky hlavy. Vypláchněte a je hotovo!

Poznámka:

Pokud přidáte kastilské mýdlo k bylinné vodě, změní se její barva! Například pokud použijete jako bylinku levanduli, získáte krásnou fialovou barvu. Po přidání kastilského mýdla se ale barva změní na zelenou.

Existuje celá řada bylin, které mohou být prospěšné pro vaše vlasy. Většina z nich obsahuje vitamíny a minerály, které pomáhají posilovat vlasy a vyživují pokožku hlavy. Zde jsou některé z nejoblíbenějších bylinek, které můžete použít v receptu na domácí bylinný šampon:

Měsíček lékařský

Měsíček lékařský je opravdu mocná bylinka. Obsahuje spousty minerálů a antioxidantů, které podporují silné a zdravé vlasy tím, že zvyšují tvorbu kolagenu a oběhu v okolí vlasových folikulů.

Ibišek

Plný vitamínů a antioxidantů, ibišek zvyšuje růst vlasů a posiluje také pokožku hlavy. Dokonce zabraňuje předčasnému šednutí vlasů a předchází lupům.

Levandule

Levandule je silně protizánětlivá, antiseptická a antimikrobiální květina, která je skvělá pro všechny typy kůže a vlasů. Zklidňuje a vyživuje pokožku hlavy, což napomáhá vyrovnávání přírodních olejů a zvyšuje cirkulaci krve kolem folikulů.

Máta peprná

Tato listová bylina pomůže stimulovat folikuly a může vyléčit chemické a ekologické škody. Je antifungální a protizánětlivě podporuje růst vlasů a pokožku hlavy.

Rozmarýn

Rozmarýn je jednou z nejoblíbenějších bylin pro podporu zdraví a růst vlasů. Je bohatý na spoustu vitamínů a antioxidantů. Je zvláště užitečný při opětovném růstu předčasně ztenčených vlasů a může pomoci při prevenci šedivění.

Šalvěj

Antiseptické a antibiotické vlastnosti šalvěje mohou pomoci léčit kožní problémy, které potlačují růst vlasů. Existuje mnoho vitamínů a minerálů obsažených v léčivé bylině.

Další bylinky

Existuje spousta dalších bylin pro specifické problémy, ale ty pokrývají základní potřeby vlasů. Mohli byste také přidat další esenciální oleje, zvláště pokud máte závažnější problémy než mastné vlasy nebo lupy.

Přezimování bylinek v květináčích

Ideální pro přezimování většiny bylinek je teplota kolem 10 až 15°C. Tedy například: • ložnice • místo u okna na chodbě • meziokenní prostory, pokud v nich teplot neklesá pod bod mrazu.

Jsou-li zdravé, mohou bylinky být, pokud není jiná možnost, umístěny i ve větším teple. To je přímo žádoucí u rostlin určených k rychlení. Rychlené bylinky poskytnou větší sklizeň, ale dlouhodobě nebudou tak vitální jako ty, jež přes zimu odpočívají. Proto je nejlepší nechat část bylinek odpočívat a část rychlit.

• Voda by neměla trvale stát ani v podmiskách. Zálivka musí být mírná, ale pravidelná. Přizpůsobujeme ji vzrůstu rostliny a především teplotě. • V zimě bylinky rovněž nepřihnojujeme. Možné je to sice při rychlení, tedy intenzivnějším způsobu pěstování, ale bylinky obecně příliš hnojiva nepotřebují, jsou skromné.

Zálivka

Sníženému přísunu světla a nižší teplotě je třeba přizpůsobit zálivku. Bylinky, až na vlhkomilnější výjimky jako je máta, nesnášejí kořeny trvale v mokru. • Dobrá drenáž na dně květináče a pískem vylehčená půda usnadní péči o rostliny.

Vyšší vlhkost vzduchu jako prevence vůči škůdcům

Suchý vzduch vytápěných místností nesvědčí většině pokojových rostlin a o bylinkách to platí dvojnásob. Velmi jim proto prospěje pravidelné rosení i celkové zvlhčení vzduchu. • Skvělou pomůckou jsou odpařovací misky pod květináčem, ze kterých stoupá kolem bylinky vlhkost, přitom dno květináče s vodou v kontaktu není. Keramická miska vyplněná oblázky je navíc pohlednou dekorací. Odpařování je obzvlášť účinné, stojí-li bylinky nad radiátorem. Zvýšená vlhkost chrání byliny proti sviluškám. Objeví-li se přesto ony nebo mšice, můžeme je odstranit výluhem z pelyňku, bramborovou vodou (z brambor vařených ve slupce či samotných povařených slupek) nebo přípravek na bázi řepkového oleje a lecitinu, který škůdcům zalepí dýchací otvory a jinak je zdravotně naprosto nezávadný. Ošetřovat insekticidy bylinky v interiéru, když je navíc chceme používat v kuchyni, dobré není.

Provoněný domov

Zcela bez omezení můžete routu používat jako přírodní osvěžovač vzduchu. Krásně voní a má i schopnost potlačovat nejrůznější nežádoucí pachy. Usušená nať se přidává do směsí na misky, vkládá do aromatických polštářků, svazeček se zavěsí na vhodná místa. • Aromatické látky obsažené v routě slouží jako účinný přírodní repelent. • Routu lze pěstovat i v nádobách, na balkóně či celoročně v bytě. Routa obsahuje až 0,5% silice a 2% flavonového derivátu rutinu, díky kterému zpevňuje cévy a brání praskání vlásečnic.

 
TOPlist